Všechny fotky z Čejče naleznete zde>>, výsledky pak tady>>

Závod v Čejči nám opět ukázal, jak je 3D lukostřelba komplexní sport. Myslíte si, že už máte tolik zkušeností, že vás nic nemůže překvapit. Tak to jsme ještě nestříleli mezi holými vinicemi, kde se snad v zimě ten vítr vyrábí pro půlku republiky. Cenná zkušenost, ve Florencii se také bude střílet ve vinařské krajině a může to být podobné.

I tak se nám ale poměrně dařilo, vzdálenosti nebyly velké a opravdový fičák byl až v druhé půlce závodu, kde k naší škodě byly také největší dálky. Mne díky tomu testování nových odlehčených šípů „na dálky“ jasně ukázalo, že tudy cesta nevede a je lepší mít jistotu tahu těžšího hrotu než doufat, že ve větru se kymácející lehká střela neuhne těsně před medvědem. Vtipné bylo, jak šípy vypálené ze stejného místa zasáhly zónu, ale trčely z terčů v roztodivných úhlech.

Tak tenhle medvídek byl opravdu blízko, ale krásně umístěný na horizontu a skupina před námi hledala šípy hodně daleko. Mě se překřížily šípy přímo nad zónou.

Otův šíp letí neomylně komoru, však už tam v ní na něj čeká pěkný shluk šípů.

Krysy v sudu pobavily, některá hovádka se nestyděla dát soustřel obou šípů do zóny. :-)

Mě se zase potěšily dvě 11ky na maximálku, když se mi povedlo načasovat výstřely mezi dva poryvy větru. Jirkovi se povedl poslední terč: ze špalku na krocana.

Čekání na výsledky bylo tentokrát velice příjemné, místo obvyklých dvou hodin jsme totiž čekali jenom dvě láhve dobrého vína z místních vinic. :-)

Na bedně se nakonec dělila první tři místa s těsnými nástřely: 439, 430, 425 – nám s Pavlem připadlo 2. a 3. místo. Ota tradičně první, Jirka třetí a Renka zlatá.

-jn