Všechny naše fotky ze Silvestrovského 3d závodu ve Varíně najdete zde>>
Vánoční svátky trávíme obvykle s rodinou na Slovensku a k této tradici pro mě vždycky patřil 3D závod na sv. Štefana ve Varíně. Letos se tradice vzhledem ke krátkým svátkům změnila a tak se Jožko Ďugel rozhodl udělat závod pro pár přátel na Silvestra. Nový termín nám vyhovoval a tak jsme si udělali dvoudenní výlet s tím, že v pátek pomůžeme se stavbou tratě, přespíme na Fatrance a v sobotu po závodě se rozjedeme za svými Novoročními povinnostmi. Připravit trať ve zmrzlé půdě nebylo vůbec jednoduché.
Pro mne to byl sváteční závod i z dalšího důvodu. Jan Opletal mi totiž po cestě pro změnu za svojí rodinou na Slovensku přivezl můj nový luk. A protože jsem zákazník "potížista", tak jsem si musel na první skládací luk tzv. "take-down" počkat. Kdo si počká, ten se dočká, luk překonal má očekávání. Překrásný design v mé oblíbené černo-žluté kombinaci. Musím říci, že to má Honza dobře vymyšlené, protože skládací mechanismus není vidět a přitom tvar madla zůstal naprosto shodný jako mám na pevném luku. Však taky hned první závodní výstřel na 25 m z kopce a oba šípy na komoru. To je na systému závodu na dva šípy báječné, vidíte, zda je problém ve vás nebo ve vybavení. Šípy mi lítaly k sobě jako by v nich byly magnety. Jen trochu tvrdší šípy, které mám ze silnějšího luku byly mírně vlevo. I tak jsem zvítězil s krásným průměrem na šíp a těším se na nové šípy.
Ve Varíně nás všechny trochu zaskočil mráz, v pátek ráno jsem měl zpoždění kvůli problémům se startováním, protože mi žhavil jen jeden ze čtyř válců. I tak jsem byl na Fatrance jako první a uvítal mě Jožko u svého auta, které ráno rozbil, když se vyhýbal na zledovatělé cestě splašenému jeepu. Při rozvozu zvířat po zamrzlých stráních zase odešla spojka na jeho jeepu, no není to sranda pořádat závody v takovém mrazu. Nakonec vše dobře dopadlo, přijel zapůjčený jeep a trať jsme dostavěli ještě za sluníčka.
V sobotu to bylo ještě horší, ruce mrzly a já litoval, že jsem šel bez rukavic. Naštěstí svítilo slunce a pohled na osvícenou zimní krajinu byl nezapomenutelný. Na druhou stranu občas slunce také pěkně pozlobilo. To když nám svítilo nízké ostré slunce do očí tak, že jsme nic neviděli a museli si poskytovat vzájemně stín. :-)
Na co všechno je dobrý trenér - například jako živé stínidlo. Na závodě bychom si asi takové srandičky netroufli, ale tady nešlo o nic, jen o pohodové střílení s přáteli.
Společná radost, když se trefíme všichni, to jsou ty okamžiky, pro které my žijeme. :-)
Statečný souboj se sluncem, odhadnout vzdálenost v těchto podmínkách je výzva.
Horské slunce v lese způsobilo báječnou atmosféru a další várku optických klamů.
I tak se někteří nedali kontrasty mezi světly a stíny zmást a trefili sebemenší terče.
Děkujeme Jožko za báječný čas strávený ve Varíně a na Fatrance. Myslím, že už mám jasno, jak chci trávit své další Silvestry. Třeba se z toho stane nová tradice. Doufám, že se zde zase za rok všichni ve zdraví sejdeme.
-jn